|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Soběslavské testamenty a písemnosti pozůstalostního řízení 1455-1550: možnosti jejich využití
Vandrovcová, Lenka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Práce se zabývá městem Soběslav, které patřilo pánům z Rožmberka a dochoval se v něm soubor testamentů z let 1455-1550. Soubor se skládá celkem z 83 listinných testamentů. Práce nejprve popisuje testamentární praxi (proces vzniku testamentu) a soubor soběslavských testamentů. Samotný výzkum se zabývá nejprve testátory, kteří byli spřízněni nějakým druhem rodinné vazby. Podrobněji se práce zabývá jednou z těchto rodin, rodinou Račmanů. Druhá část výzkumu se věnuje dluhům a pohledávkám uvedených v testamentech. Tato část se zabývá lokalitami, se kterými vedli testátoři své obchody. Klíčová slova: Soběslav, testamenty, rodinné vztahy, dluhy, pohledávky Annotation Object my diploma's work is Soběslav town, which it belonged to lord of Rozumberk. There was still in existence collection of testaments from years 1455-1550. Collection is comprised of 83 testaments. The work discribes proces sof genesis testaments and collection Soběslav's testaments. First part of study pursue testátore, which they were akin to families. The work detailed discribes of family Račman. Second part of study disciribes by analysis debts and outstandings debt in testaments. This part discribes lokalities, where testátore made their business. Keywords: Soběslav, testaments, family relations, debts, outstanding debts
|
|
|
Vybrané aspekty testamentární praxe v pozdním středověku (na příkladu měst Olomouce a Plzně v letech 1350-1469)
Veselý, Martin ; Zaoral, Roman (vedoucí práce) ; Malý, Tomáš (oponent)
Práce je rozvržena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá cestami vedoucími ke spáse duše. Zejména otázkou víry v dogma o očistci a způsobům, jak mohou podle Tomáše Štítného živí zkrátit očistcová muka zesnulých hříšníků. Předmětem druhé kapitoly je kvantitativní rozbor zbožných odkazů peněžních i nepeněžních. Základní výzkumné otázky jsou: Jaké dobročinné instituce byly nejčastěji obdarovávány? Jak velký počet a objem odkazů jim byl určen? Jak se lišila struktura zbožných odkazů v závětech mužských a ženských testátorů? K jakým změnám v typu a objemu zbožných odkazů v průběhu sledovaného období došlo a jaké byly hlavní příčiny těchto změn? Ve třetí kapitole analyzuji veškeré nepeněžní odkazy a kladu si otázku, do jaké míry se v jejich složení odrážejí genderové a socioekonomické rozdíly mezi testátory. Ve čtvrté kapitole rekonstruuji geografický horizont testátorů. Mým cílem je ověřit předpoklad, že velikost geografického horizontu měšťanů je přímo úměrná celkovému významu příslušného města.
|
|
|
Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu
SWIDEROVÁ, Kristina
Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.
|
host ::
RSS.